Genový klíč 35 a dar Dobrodružství

posted in: kontemplace a články | 1
Genový klíč 35 – stín HLAD – dar DOBRODRUŽSTVÍ – siddhi NEOHRANIČENOST
 
 
Hlad je hnací silou evoluce. Zajímavé, že? Když máme hlad, jsme schopni udělat všechno. Vyhání nás ven překonat všechny překážky. Když se nasytíme, za nějaký čas cyklus hladu začne nanovo. Ukojení hladu je genetickým příkazem.
 
Pokrok, který se díky hladu děje ve vnějším světě potřebuje však i pokrok našeho vědomí. Jinak se z pout hladu nikdy nedostaneme.
 
Hlad spojený se stravou už v části světa, kde žijeme, moc neznáme a tak se hlad přesouvá na materiální uspokojení, zážitky, sex, vztahy a cokoli, co může na chvíli navodit pocit nasycení a naplnění. Jenže po chvíli se to, co jsme přijali, stráví a my začneme být opět nenasycenými a prázdnými. Nevíme sice, co přesně chceme, ale chceme to hned. Prožíváme chemické dilema svého těla a jsme chyceni v pasti závislosti. Když si v této chvíli uvědomíme, že lpíme na vnějším prostředku nasycení (ať je to cokoli či kdokoli), začneme se osvobozovat. Ten problém nelze vyřešit ani silou vůle, protože se hlad přesune k jinému prostředku nasycení. Uvědomění je vždy překročením jakési pomyslné hranice, kdy energii, která z nás samovolně vytéká ven ve snaze se nasytit, může zůstat uvnitř. A tady začíná dobrodružství. Je to zvláštní pocit – zůstat u sebe, je to stav, který zvyšuje produkci serotoninu (a dalších látek), po které paradoxně toužíme, jsme-li hladoví a snažíme se nasytit. Takového stavu vnitřního vyrovnání nelze docílit ani podáváním chemických látek. Možná na chvilku, ale abstinence je potom ještě horší. Náš endokrynní systém je velmi jemný a sám si organicky volí chemický koktejl v těle, vždy v závislosti na naší frekvenci vědomí – ne naopak. Zvýšení frekvence našeho vědomí vlastně směřujeme pokrok dovnitř, místo ven, do vnějšího světa. Neznamená to však, že se vnější svět nemá vyvíjet, ale díky našmu vnitřnímu růstu se může vyvíjet naprosto jinak.
 
Žít s otevřeným srdcem zanemná žít v trvalém dobrodružství. A to je volba každého z nás. Všichni máme z takového stavu větší či menší strach. Strach přestat se starat o to, co chceme ve snaze o naplnění a zaměřit se na to, co můžeme dát. Když dáváme dobrovolně, bez podmínek a bez myšlenky, co za to dostaneme zpět, to je fakt dobrodružství. Tak si zajistíme vyváženou hladinu serotoninu.
 
Dobrodružství nesouvisí ani tak s děláním nových věcí, ale spíše s tím, že věci, které už děláme, děláme novým způsobem, větší otevřeností a uvědoměním.
 
Tím nejjednodušším a nejrychleším způsobem, jak změnit svůj život k lepšímu, je dávat svou lásku bezpodmínečně ve všech oblastech života. Když se pustíte do takového dobrodružství, ovlivníte v daný moment mechanismy své DNA. Spustíte nové chemické přenosy mezi geny a tím vstoupíte do zcela nového světa, světa, který pro většinu lidí znamená totéž jako svět fantazie.
 
Věříte na zázraky?
Když si uvědomujeme a překračujeme své genetické nastavení, vydáváme se na cestu svobody a neohraničenosti. Platí zde úplně jiné zákony než zákony času a prostoru spojené s omezujícími myšlenkami. Zde se časoprostor ohýbá do nekonečnosti. Zde se dějí zázraky. Zde je možné úplně všechno.
Čistá bezpodmínečná láska dokáže překročit všechny zákony univrza.
 
 
Kdo nevěří, ať tam běží.
Jiří Žáček
 
Kdo nevěří na zázraky, není realista.
David Ben Gurion
 
 
 
Osobní kontemplace a citace z knihy Genové klíče (Gene Keys) od Richarda Rudda
Sestavila Markéta Doubravská

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *