Genový klíč 28 a výročí naší republiky

26. až 30. října panuje genový klíč 28 - stín BEZCÍLNOST - dar TOTÁLNOST - siddhi NESMRTELNOST

Významný den naší republiky spadá do období brány genového klíče 28. Letošní významné jubileum mě silně vrhlo k ponoru do historie a tak už několik dní poslouchám Český rozhlas 2 a všemožné nesmírně zajímavé rozhovory s pamětníky. Kromě toho se mi do rukou dostalo původní vydání Hovorů s T.G.M., v krásném pouzdře (s malým nápisem z knihovny – bez tohoto pouzdra knihu není možno vrátiti). Díky úžasnému podzimnímu počasí tak trávím hodiny poslechem rádia, čtením a háčkováním.

 

K tomu si otevírám Genové klíče a koukám na hexagram 28. A říkám si, jakou hlavní úlohu Česko (Slovensko) ve svém putování hraje. Na jednu stranu jsme uvnitř vlastenci, možná si trochu i některá místa v naší historii idealizujeme, na druhou stranu nejsme jako Češi vůbec seběvědomí, důstojní a hrdí navenek. Jak to s námi doopravdy je?

Jsme schopni být k sobě poctiví a upřímní a vidět se ve správném světlě? Dokážeme uznat své talenty a stát si sami za sebou, vidět naši důležitost v kontextu celkového dění, srdnatost a sílu? A máme dostatečnou sebereflexi, abysme zahlédli, jak se naopak za svou nenápadnost a malost v současnosti schováváme? V rámci přežití je naše strategie určitě dobrá, ale slouží nám ještě? Jaký je vyšší smysl bezcílnosti našeho státu a naší role “kam vítr, tam plášť”?

 

Pokud máme svou jedninečnost, která nám dá pocit “smyslu”, vyjádřit ve světě, budeme se muset setkat s naší temnou stránkou a postavit se svým strachům. Protože pokud se jako stát nechováme autenticky, nedává nám život smysl, nevážíme si sami sebe. Pokud se nezabýváme otázkou, zda naplňujeme pravý účel naší existence, znamená to, že nejsme schopni nahlédnout do svých nejhlubších strachů. Třeba strachu být sám sebou a být “sobcem”. Následkem toho se uchylujeme k přesvědčení, že jsme zajatci světového systému.

Stín Bezcílnosti je velmi úzce spjat se strachem z neexistence – to je velmi zásadní spojení.

Vše, s čím jsme se v naší historii nesmířili, co jsme nepřijali, tvoří naší temnou stránku. S tou ale bojovat donekonečna nemůžeme, protože v takovém boji není vítěz ani poražený. Svou temnotu je potřeba uznat a přijmout. Potom se můžeme zrodit do ještě větší síly a přirozenosti a poukazovat na temnotu druhých.

 

Je něco, s čím se jako národ nedokážeme smířit?

 

 

Skutečný smysl nemá nic společného s dosažením nějakého vytyčeného cíle někdy v budoucnosti. Nalezneme jej tehdy, když se odevzdáme každému okamžiku, jsme schopni čelit svým strachům aniž bysme se jimi nechali ovládat, když jsme autentičtí, dovolíme se být sami sebou, a máme odvahu být totální a žít naplno.

Genový klíč 28 nese nádherné poselství a já vřele doporučuji se do něj v těchto dnech začíst.

 

Přeji nám a naší republice mnoho dalších let suverénní existence. Kéž bychom našli sílu být tím, kým skutečně jsme.