Knihu Umění kontemplace jsme vydali v roce 2019, když Richard Rudd navštívil Prahu. Než přijel, naznačil, že bylo dobré tuto knihu do jeho příjezdu přeložit. A tak se stalo.
S každým překladem materiálů se otevírají nové příležitosti a tenkrát jsem si uvědomila, že tato kniha je tak zásadní právě proto, že je její sdělení velmi jednoduché. Ikdyby jste se Genovým klíčům nikdy nevěnovali, tak je Umění kontemplace jakousi zkratkou k podstatě. Je to jednoduché připomenutí podstatného – zastavení, obratu dovnitř a propojení. V tom nejužším slova smyslu opravdu nepotřebujeme nic jiného, než se stáhnout z projekcí vnějšího světa dovnitř, spojit se se sebou a teprve potom se opět podívat na vnější svět a to jiným způsobem – z nitra. Je to připomenutí té nejcenější potřeby – spojení se sebou. A je opravdu vtipné a smutné zároveň, že býváme velkou část života ztraceni v přožívání vnějšího světa a v zapomnění na sebe.
„Věřím, že umění kontemplace se může naučit každý. Já jsem se ho naučil ve chvílích nouze, kdy jsem potřeboval, aby mi něco pomohlo zvládnout mnohé výzvy rodičovství. Jednoho dne jsem si uvědomil, že jsem ztratil veškerý pocit klidu. Dovolil jsem, aby mě zahltil prudký a náhlý nárůst nových povinností. Cítil jsem, že jsem ztratil veškerou svobodu mládí, a neviděl jsem žádnou jasnou cestu, jak ji znovu najít. Cítil jsem se uvězněný, izolovaný a ztracený.
Jednoho dne mě při návštěvě přítele zaujal obraz na stěně. Byl to jednoduchý obraz osamělého racka v letu na pozadí modrého moře. Ten obraz ve mně hluboko v duši něco vyvolal. Nedokázal jsem na něj přestat myslet. Pták se zdál na té neposkvrněné obloze tak tichý, čistý a svobodný. Pokaždé, když jsem si na ten obraz vzpomněl, začal jsem se cítit jako ten pták. Bylo to, jako by mě ten obraz magicky očaroval. Stačilo, abych si obraz vybavil v mysli, a téměř okamžitě mě zaplavil pocit hlubokého klidu a neomezené svobody.
V průběhu dalších měsíců po tomto setkání jsem se k obrazu racka v mysli stále vracel. Kdykoli jsem na něj pomyslel, celá moje bytost se zastavila a já na krátkou dobu nechal vnější svět a jeho rozptýlení plavat. Naučil jsem se také vyvolávat si tento obraz v mysli v těžkých chvílích nebo při konfliktech, což přinášelo úžasné výsledky. Zažil jsem sílu obratu, schopnost proměnit obtížnou situaci v dar. V mých vztazích to změnilo vše – místo toho, abych se při konfliktu stáhl, naučil jsem se zůstat jemný a otevřený. Tuto lekci se učím dodnes.
Časem jsem na racka úplně zapomněl. Vzpomínka na něj se mi vrátila až dnes, když jsem si sedl, abych napsal tato slova. Ten obraz byl pro mě dveřmi vedoucími k rozjímání, a jakmile jsem věděl, jak ty dveře najít, nepotřeboval jsem už obraz samotný. Od té doby jsem objevil nespočet dalších cest vedoucích ke kontemplaci.
Trvalo mi mnoho let, než jsem se naučil kontemplaci, ale je to největší a nejužitečnější umění, které jsem kdy poznal. Doufám, že vám toto jednoduché učení pomůže najít vlastní cesty do kontemplativního stavu. Je to stav, který si náš svět potřebuje připomenout více než kdy jindy.
Umění kontemplace je pro člověka tím, čím je pro ptáka vzduch – je to svoboda, je to vyšší účel všeho a je to mír.“
Richard Rudd
KNIHA
Napsat komentář