Životní úkol a vývoj naší osobnosti

Všechny oblasti našeho hologenetického profilu jsou vlastně jakýmisi úhly pohledu na naši osobnost. Osobnost je složená z rysů a vlastností, které tvarují vědomí do jedinečné formy. Jsou-li tyto kvality plně využity a energie jimi proudí přirozeně, pak by se dalo řici, že je genetická surovina využita v plném svém potenciálu a slouží tak, jak má (tzv. dary). Pokud jsou síly stejného genetického materiálu nějakým způsobem potlačeny či pokřiveny a nemohou přirozeně proudit, dochází ke stagnaci nebo vyčerpávání (tzv. stíny). 
Stíny a dary jsou tedy jakýmsi pomlsným měřítkem průchodnosti a rovnováhy všech dostupných obvodů osobnosti. Je to nádherný nástroj uvědomování si. Jdeme tedy z naprostého bezvědomí/nevědomí do plného potenciálu uvědomění. Tento evoluční pohyb je příběhem našich osobností. Je hrou na vše co nejsme i jsme. A tato naprosto famózní hříčka přírody, jakou je člověk, je obdařena právě schopností si uvědomit. 
K této evoluční hře se vážou podmínky existence času a prostoru, v nichž tato hra funguje. Naše snaha o osobnostní rozvoj a touha po osvobození je však podmíněna naším lpěním na osobnosti. Jinými slovy, dokud žijeme svou ososbnost, snažíme se jí zdokonalovat, osvobozovat, uzdravovat či řešit (dosaďte si sami), pohybujeme se od stádia oběti (v názvosloví GK na frekvenci stínu) k stádiu tvůrce (na frekvenci daru). A jsme tedy součástí velké hry. 

Ve chvíli, kdy si sedneme na zadní sedadlo a necháme hru hrát bez našeho přímého zasahování a řízení, staneme se svědky života. Možná se začne rozpadat čas a prostor. Možná se začne slévat minulost a budoucnost do přítomnosti. V každém případě se nám obrovsky uleví. Možná konečně začneme skutečně žít.  

A to je to, co mě na Genových klíčích zaujalo. Že se kromě vývoje osobnosti dostávají až za něj. Většina dnešních učení a systémů se věnuje vývoji osobnosti a jejímu tvarování a vylepšování. Kdežto GK vás dovedou až na hranu tohoto rozvoje a pak do vás jemně žduchnou a vy musíte skočit. Nepodají vám žádné záchranné lano a nechají vás umřít. A znovu se narodit. 

V každém případě vám GK mohou na začátku pootevřít vrátka k tomu, jaké vás na vaší jedinečné cestě čekají nástrahy. Jaké vnitřní překážky si kladete, abyste se sami udržovali v iluzi oddělenosti. A nemilosrdně vás vyvedou z představy, že jste obětí okolností života. Nakopnou vás k tomu, abyste se začali chovat pravdivě. Ujistí vás, že je s vámi vše v pořádku. Přinesou vám naději na lepší zítřky, aby vám ji vzápětí zase vzali a jednou provždy vyvedly z velké hry na dobré a špatné. Ten závěrečný krok ale nemůžete udělat. Ten se stane. A při něm se odevzdává vše, včetně naděje. 

Ale zpět k profilu a jeho oblasti zvané Životní úkol. Tou se začíná, když se rozhodnete putovat po Zlaté cestě. Životní úkol je oblastí, která ukazuje na naši soustavnou lidskou „práci“. Je to indikátor toho, jak si vedeme. V rámci osobnostního vývoje (tedy velké hry) máme v životě možnosti vydat se různými cestami. Ať zvolíme jakoukoliv cestu (zdání svobodné vůle), neustále budeme narážet na téma zakódované v této oblasti (konkrétní GK). Zde máme aktivní úkol. S tím se zkrátka musíme potkávat, abysme nakonec pochopili (ne hlavou). Je to zadání pro naši osobní hru. Je to téma, které máme přímo před očima a skvěle trénuje naši osobnost. 

A tak mi přišel do cesty nedávno tento krásný výjev – tyhle zázračné dveře. Když vidíme samotné dveře (svůj osobní rozvoj), snažíme se je odemknout a otevřít a máme pocit, že vedou někam do zázračné reality. Tam, kde to bude všechno fajn. A když se po dlouhé dřině podaří ty dveře otevřít, zjistíme, že je to za nimi stejné. Chápu to zklamání, které se může objevit. Ale když nám dojde ten vtip, tak je to skutečně osvobozující. 

Takto to vidím…
Markéta Aneera Doubravská